Tematická filatelia:
Slovenské observatóriá zapojené do programu Interkozmos

Článok venovaný filatelistickej dokumentácii slovenských observatórií zapojených do programu Interkozmos.

Filatelistický výzkum v tematické filatelii

Slovenské observatoře zapojené do programu Interkosmos

Tatry jsou hojně navštěvovanou slovenskou lokalitou. Věřím, že mnozí čtenáři se tam vydali v rámci svých dovolenkových cest v letním či zimním období. V tomto článku si, možná překvapivě, nebudeme ukazovat krásy nejbližších velehor – které jsou mimochodem vyobrazeny na mnoha filatelistických materiálech i na pohlednicích – ale zaměříme se na astronomické observatoře nacházející se v Tatrách. Při přípravě textů pro svůj exponát nazvaný Československé stopy ve vesmíru jsem si uvědomil, kolik různorodého materiálu s těmito observatořemi bylo vydáno.

Tyto observatoře jsem zahrnul do kapitoly Program Interkosmos, neboť tehdejší výzkumníci provedli (zejména v 70. a 80. letech) mnoho důležitých měření se zajímavými výsledky a tyto observatoře hráli, a dodnes hrají důležitou roli v oblasti vědeckého výzkumu – zejména v oborech astronomie, meteorologie, klimatologie a geofyziky. Krátké připomenutí: Interkosmos byl vědecko-technický program vedený Sovětským svazem (od 1967), jehož cílem bylo koordinovat kosmický výzkum mezi socialistickými a spřátelenými státy, sdílet přístup ke kosmickým technologiím a družicím. Dalším cílem bylo zapojit vědce z různých zemí do společných misí a projektů, včetně družicového a slunečního výzkumu.

Observatoř Skalnaté pleso

Astronomická observatoř Skalnaté Pleso se nachází nedaleko Skalnatého plesa v nadmořské výšce 1 786 nad hladinou moře. Observatoř byla založena již v roce 1943. V současnosti má hvězdárna dva dalekohledy. V malé kopuli se nachází 61 cm automatický dalekohled typu Newton, který je určen pro pozorování planetek a komet. Ve velké kopuli observatoře je 1,3 m dalekohled typu Nasmyth-Cassegrain. Jedná se o plně automatický přístroj se systémem aktivní optiky a rychlým naváděním na altazimutální vidlicové montáži.

Budova observatoře nad Skalnatým plesem na celinové pohlednici (CPH).

Zapojení do programu Interkosmos spočívalo především ve fotometrických a spektroskopických pozorování Slunce a hvězd. Dále byl prováděn výzkum kosmického počasí a sledování planetek, komet a meteorů. Ústav rovněž spolupracoval na zpracování dat z družic Interkosmos.

V budově observatoře se nachází i meteorologická stanice patřící Ústavu věd o Zemi Slovenské akademie věd.

Přestupní stanice lanovky na Lomnický štít, v pozadí observatoř Skalnaté pleso na obrazové dopisnici (CDV).

Observatoř Lomnický štít

Výstavba observatoře byla iniciována celosvětovými aktivitami v rámci Mezinárodního geofyzikálního roku 1957. Observatoř se nachází na vrcholu Lomnického štítu ve Vysokých Tatrách ve výšce 2 632 m n. m. Jde o nejvýše položené meteorologické a astronomické pracoviště na Slovensku. V padesátých letech 20. století byla k původní meteorologické stanici přistavěna astronomická laboratoř pro výzkum kosmického záření. V blízkosti observatoře se do nedávna nacházel také nejvýše položený telefonní automat na Slovensku. Budova observatoře byla postavena v letech 1957 až 1962 jako samostatná budova spojená s horní budovou visuté lanovky Tatranská Lomnica–Lomnický štít. Od té doby slouží k meteorologickým měřením a pozorováním Slovenského hydrometeorologického ústavu. V roce 1964 se místo stalo trvalým pracovištěm astronomů z Astronomického ústavu Slovenské akademie věd. Oba ústavy spolupracují, společným a hlavním objektem pozorování je Slunce.

Tato observatoř hrála významnou roli na poli pozorování Slunce v rámci Interkosmosu.

Observatoř Lomnický štít na obrazové dopisnici vydané k akci Tatranský pohár 1950.

F. Hudeček: Návrh známky MEDZINÁRODNÝ GEOFYZIKÁLNY ROK 1957 - 1958 / METEROLOGICKÁ STANICA NA LOMNICKOM ŠTÍTE - kresba tuší na karton, doplněna vydaná známka s DR Tatranská Lomnica jako analogická pohlednice.

Špičkový koronograf umožňoval detailní sledování sluneční koróny a erupcí. Výsledky byly srovnávány s daty z družic Interkosmos a jiných pozemních observatoří (např. v Sovětském svazu, Bulharsku a Maďarsku). Byly měřeny také toky záření, sluneční ultrafialové a rentgenové záření, což bylo klíčové pro studium vztahů mezi Sluncem a zemskou atmosférou.

Obálka prvního dne (FDC) s ručním razítkem k serii známek MEDZINÁRODNÝ GEOFYZIKÁLNY ROK 1957 - 1958 s R-nálepkou Vysoké Tatry - Lomnický štít.

Dnes se observatoř řadí mezi jen několik pozemních observatoří na celém světě, které systematicky pozorují emisní spektrální čáry sluneční koróny. Díky nadmořské výšce je ideálním místem pro pozorování atmosférických jevů a kosmického počasí.

R-obálka se správným výplatným se čtyřnásobní frankaturou známky MEDZINÁRODNÝ GEOFYZIKÁLNY ROK 1957 - 1958 / METEROLOGICKÁ STANICA NA LOMNICKOM ŠTÍTE.

Další výzkumné stanice a zařízení

Meteorologická stanice Chopok v Nízkých Tatrách (2 024 m n. m.) zajišťuje dlouhodobé měření počasí, teploty, srážek, větru apod. Tato data jsou důležitým podkladem pro klimatologické studie a předpovědi počasí v horských oblastech.

Tatranská Lomnica je hlavní sídlo Astronomického ústavu SAV, odkud se koordinuje výzkum a spravují observatoře (Skalnaté pleso, Lomnický štít). Provádí geofyzikální a seismologická pozorování (měří zemětřesení).

Hvězdárna M. R. Štefánika v Hurbanově leží v jižním Slovensku jen 115 m n. m. – na rozdíl od horských observatoří je tedy v nížině. Založena byla již v roce 1871 jako Ústredné meteorologické a astronomické observatorium. Hurbanovo bylo součástí československé vědecké infrastruktury, která se zapojila do programu Interkosmos. Ve spolupráci s dalšími hvězdárnami (např. Skalnaté pleso) sledovali sluneční aktivitu, zpracovávali a analyzovali pozemní měření slunečních skvrn, erupcí a rádiových emisí. Díky své poloze a historii meteorologické stanice se Hurbanovo podílelo na sběru klimatologických a geofyzikálních dat – součást větších modelů vlivu kosmického počasí na atmosféru. Data z oblasti meteorologie a geofyziky byla kombinována s výsledky družic Interkosmos, které zkoumaly horní vrstvy atmosféry a ionosféru.

Příležitostné razítko 150. výročie založenia hvezdárne v Hurbanove k poctě zakladatele - MIKULÁŠ THEGE KONKOLY (1842 - 1916).

Hurbanovo dodnes slouží jako vědecká, vzdělávací a popularizační instituce. V minulosti bylo místem, kde se školili mladí astronomové a připravovali pozorovací kampaně pro Interkosmos.

Slovenské (resp. československé) observatoře získaly svojí činností v rámci programu Interkosmos významné renomé. Výsledky pozorování z Lomnického štítu byly často citovány a používány v mezinárodních vědeckých publikacích.

Observatoř Hurbanovo je nyní Slovenskou ústřední hvězdárnou.