Predaj vo filatelii
 |
|
Ďalí inpiratívny článok venovaný potravinám so zameraním na ich predaj ako vožné pokračovanie článkov Sladká filatelia a Chutná a voňavá filatelia. |
Predaj vo filatelii
Tento článek je volným pokračováním článků Pekařství ve filatelii a Cukrářství ve filatelii, ve kterých jsme ji napekli a nazdobili chutné čerstvé výrobky. Nyní je pojďme prodat, nebo z pohledu zákazníka nakoupit. Prodej a prodejny proly pestrým vývojem, jeho odraz můeme nalézt také ve filatelii.
Drustevní prodejny u nás
Tradice českých drustev se odvíjí od roku 1847, kdy byl v Praze zaloen "Praský potravní a spořitelní spolek". Členové, převáně dělníci a řemeslníci si v drustvu ukládali svoje úspory a za tento kapitál nakupovali zboí běné potřeby. Hlavním motivem vzniku prvních konsumních spolků, tedy spotřebních drustev byla obrana proti lichvě obchodníků a překupníků. V roce 1892 existovalo v českých zemích 61 spotřebních drustev, v roce 1898 ji 172.
Po vzniku samostatného Československého státu v roce 1918 počet drustev jetě stoupal.
Roziřování sítě prodejen spotřebních drustev si postupně vyádalo stanovení působnosti jednotlivých drustev. Slučováním desítek malých lokálních spotřebních drustev do větích celků byla vytvářena obvodní a oblastní drustva. Vznikla silná centra spotřebních drustev například v Brně, Liberci, Plzni, Praze, Prostějově, Ostravě a jinde.
Počátkem 30. let 20. století bylo v Československu 1 474 spotřebních drustev, která měla 910 705 členů a 4 952 prodejen.
Druhá světová válka a okupace republiky znamenaly tvrdý zásah do drustevního dění. Drustva byla podřízena potřebám nacistického válečného hospodářství.
Po válce se pustili členové drustev do obnovy zničeného národního hospodářství.
Tvrdou ránou vak byl únor 1948, který znamenal konec demokratického vývoje.
Následný vývoj v 50. letech přinesl veobecně hrubé poruování zákonnosti a deformace, které hluboce zasáhly do činnosti drustev. Reorganizace podle scénáře vypracovaného na ÚV KSČ v roce 1952 směřovala k přeměně drustevních organizací na výkonné orgány pro plnění státem direktivně ukládaných úkolů. Drustva byla systematicky zbavována podnikatelské aktivity a účelově zneuívána.

JEDNOTA lidové spotřební drustvo

JEDNOTA Podnik 50 výročí KSČ
Do poválečného rozvoje spotřebních drustev zasáhla v letech 1949 1950 socializace obchodu a v roce 1950 rozhodnutí orgánů KSČ přizpůsobit organizaci spotřebních drustev politickému uspořádání státu. V kadém okrese vzniklo v spotřební drustvo s názvem Jednota. V rámci nařízené reorganizace v roce 1952 bylo spotřební drustevnictví donuceno předat ve městech prakticky vechny své prodejny státnímu obchodu do konce roku 1952. Takto bylo "delimitováno" 15 683 městských prosperujících prodejen. Od státního obchodu převzala drustva 5 920 větinou nerentabilních venkovských prodejen. Spotřební drustevnictví se stalo obchodní soustavou zásobující převáně venkov. Podstatně se změnil i počet a struktura maloobchodních provozoven. Do působnosti spotřebních drustev patřila i potravinářská výroba, hlavně pekárny a masné výrobny.
Značně destruktivní zásah do činnosti spotřebního drustevnictví znamenalo v roce 1958 předání velkoobchodní sítě do státního sektoru. Přes nesouhlas a odpor drustevníků muselo být předáno do Spojeného velkoobchodu 48 drustevních velkoobchodních podniků se 199 oblastními závody, které měly 647 000 m2 hrubé skladovací plochy.
Začátkem roku 1952 se podílela potravinářská výroba spotřebních drustev na celostátní pekařské výrobě 53%, na cukrářské výrobě 37%, na řeznicko-uzenářské výrobě 35%. Po předání těchto výroben státnímu sektoru začaly Jednoty znovu rozvíjet výrobní činnost. I tato nová" výroba byla vak delimitována - pekařská výroba do státního sektoru k 30.6. 1960, cukrářské a sodovkárenské výrobny komunálním podnikům k 31.12. 1960.
Deformace spotřebního drustevnictví, ke kterým dolo v několika etapách v letech 1952 - 1960, pramenily z teorie o drustevním vlastnictví a podnikání jako o nií formě socialistického vlastnictví. Teprve v období let 1964-1969, v rámci uplatňování nových zásad plánovitého řízení, dochází ke snahám o renesanci charakteru a činnosti spotřebních drustev. Spotřební drustva dostala opět monost zřizovat ve městech svoje prodejny a restaurace a začala soutěit se státním obchodem. Prosazovala při tom koncepci zlepování kultury prodeje a úrovně obchodních slueb, rozsáhlé přestavby a modernizace sítě prodejen, budování nákupních středisek a postupně i obchodních domů. Ve svépomocných akcích při modernizaci obchodní sítě odpracovali členové drustev několik miliónů brigádnických hodin, čím přispěli ke sniování nákladů na investice, úpravy a opravy.

Otisk s odstraněným slovem lidové
Rok 1968 přinesl určité změny v politice KSČ a dával perspektivu nového řeení, k jeho naplnění vak nedolo. Rostla zadluenost spotřebních drustev a byla omezována jejich vlastní podnikatelská činnost. Samostatnost drustev byla stále okleována.
Listopad 1989 uzavřel tuto smutnou kapitolu dějin spotřebního drustevnictví. V následujícím období v rámci politických a hospodářských změn společnosti provedla spotřební drustva očistu od deformací z předcházejícího období a zajistila si návrat k mezinárodním drustevním standardům a principům. Transformace ekonomiky postavila i drustevnictví před proces transformace.
Zákon o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v drustvech nařizoval transformaci drustev, proto v roce 1992 dolo ke změně názvu mnoha drustev na Drustvo Jednota, Jednota apod.
Od roku 2007 drustva Konzum a Jednota vystupují pod jednotným názvem COOP, který pouívají drustva po celé Evropě. Ve světě je to obvyklé jméno pro drustevní prodejny podle anglického slova Cooperative pro drustvo nebo spolupracující společenstvo.

COOP - francouzský otisk z r. 1961

COOP ji od r. 1895 belgická známka, 1970
COOP - rumunská obrazová dopisnice
Formy prodeje
Pultový prodej je označení formy maloobchodního prodeje zboí, kde zákazník v prodejně stojí před pultem a prodavač jej obsluhuje za pultem. Prodávané zboí prodavač pokládá na pult před zákazníka. Obchod je dokončen zaplacením zboí, platba je prováděna opět přes pult.
Pultový prodej na československé obrazové dopisnici z r. 1952
Z totalitních dob se nám dochoval dnes ji velmi málo pouívaný termín podpultové zboí. Jednalo se o to, e v dobách tzv. reálného socialismu v mnoha sortimentech běného spotřebního zboí nebyl zboí vdy dostatek, co pak vedlo k tomu, e prodavači takovéto nedostatkové zboí schovávali pro své kamarády, známé, příbuzné, nadřízené či jiné privilegované spoluobčany obrazně řečeno "pod pultem", mimo dohled ostatních neprivilegovaných zákazníků. Vzpomenete si, kdy naposledy jste spojení podpultové zboí pouili?
Protikladem pultového prodeje je samoobsluný prodej, kde není ádný pult a zákazník sám sebe obsluhuje.
První československou samoobsluhou byla údajně v Praze v Husitské ulici na ikově, otevřená 1. června 1955. V Brně byla první samoobsluha potravin, na rohu Kolitě a Křenové, otevřena v roce 1955. Hromadně byly samoobsluhy u nás zaváděny po roce 1958.
Samoobsluha v Takentu na sovětské celinové obálce
Formu stánkového prodeje reprezentují například pravidelné trhy nebo mimořádné akce u příleitosti významné akce např. kulturní nebo sportovní.
Trhy v Grausu a Erfurtu - příleitostná razítka
Největí prodejny jsou dnes velmi rozířené velkoprodejny, které mají podobu super- nebo hypermarketu, jsou umísovány ve velkých nákupních střediscích a obchodních domech.
Reprezentant velkoprodejního řetězce
Hypermarket na japonské celinové echo-kartě
Není pochyb o tom, e prodej a prodejny opravdu proly zajímavým vývojem. Zejména v poslední době je zákazník zahrnován nejrůznějími slevovými akcemi a dodavatel se nestačí divit nad nákupními podmínkami.
Úspěné prodávání a příjemné nakupování přeje autor.
Kontakt na autora článku: Petr Fencl
Súvisiace články (3):
Autor: Petr Fencl
Zdroj: www.postoveznamky.sk
Publikované: 29. 05. 2016 14:03
Aktualizované: 13. 12. 2024 14:03
Posla komentár
|